Vítejte na Kladně, trenére. Jak se zrodil váš příchod?
Děkuju za přivítání. Bylo to docela rychlé. Dlouhodobě udržuji kamarádské vztahy s Tomášem Rejtharem, který mi poté, co se Drahoš rozhodl odejít, zavolal. Shodou okolností jsem byl jednou nohou pryč z Mostu a pohrával jsem si s myšlenkou, že si dám od hokejbalu krátkou pauzu, ale s Tomášem jsme vedli několik rozhovorů, po kterých jsem se rozhodl, že do toho jdu.
Kolik času jste potřeboval na rozmyšlenou?
Dlouhé rozhodování to nebylo. Já tvrdím, že v tuto chvíli je Kladno na špičce, spolu s Pardubicemi je to v mých očích nejlépe fungující klub, takže po této stránce to těžké rozhodování nebylo. Na druhou stranu to pro mě znamená dojíždění. Mám firmu, takže časově to skloubit nebude jednoduché, ale řekl jsem si, že to je velká výzva. Na mistrovství světa v Kanadě jsem chytil nový elán a cítil jsem, že to je cesta, kterou se chci vydat.
Přicházíte do klubu s bohatou historií a velkými ambicemi. Byl i tohle argument pro?
Jednoznačně. Kladnu sice několik sezon po sobě chyběl krůček na vrchol, ale pořád patří společně s Kert Parkem k absolutní špičce a já se pokusím dodat ten poslední střípek, abychom byli nejlepší.
Nečeká vás nic lehkého. Drahomír Kadlec za více než patnáct let působení v klubu změnil hokejbal nejen na Kladně, ale možná i v celé republice. Pět mistrovských titulů, evropský a světový pohár… Laťka je hodně vysoko. Myslíte na to?
Úspěchy tady byly skvělé, ale je to také celková tvář klubu, kterou mu Drahoš dal a která z Kladna dělá jednu z nejlepších adres v republice. Po téhle stránce mě nečeká nic snadného, laťka je ohromně vysoko. Také hráči jsou tady zvyklí na kvalitní trenérské vedení, a to se nesmí změnit. Může se zdát, že to je trošku svazující, ale na druhou stranu já si takové tlaky moc nepřipouštím a jdu svou cestou. Tak doufám, že to bude klapat.
Proti Kladnu jste dlouhodobě nastupoval ještě coby hráč a pak jako trenér. Jak máte Kladno nakoukané? Kde jsou jeho silné stránky a co by šlo ještě vypilovat?
Já mám obrovskou výhodu, že co jsem viděl jako soupeř a taky jak znám kladenské kluky z reprezentace, tak vím, že systém bránění tady absolutně není potřeba měnit. Ten je skvěle zaběhnutý a každý, kdo hrál proti Kladnu, ví, že dát mu gól při hře pět na pět je velký problém. Zatím přicházím jen s postřehy zvenku. Mám pocit, že Kladnu malinko scházely standardní situace a takové ty věci, které tvoří rozdílové hráče. Na to bych chtěl klást největší důraz.
Jak se zatím rozkoukáváte v novém prostředí? Přece jen to asi bude chvíli trvat… Starší hráče určitě znáte, ale jak máte zmapované ty mladé?
Přesně proto jsem měl velký zájem na tom, aby tu jako asistent zůstal Jarda Procházka, se kterým se znám dlouhé roky. Vím, že má o hokejbalu, a zejména o mládeži, obrovský přehled. To si myslím, že bude velká výhoda. Nějaké poznatky o hráčích od něj už mám. Dlouho předtím, než se zrodil můj přesun na Kladno, jsem sledoval výkony týmu, takže si myslím, že představy už nějaké mám a co mi chybí, to Jarda doplní. V každém případě bych řekl, že už první tréninky na hřišti s hokejkou mi o mladých hodně ukážou a věřím, že rychle zjistím, co v nich je.
Proběhl už nějaký kontakt s hráči? S některými služebně staršími, třeba s Michalem Dědičem, jste se ještě potkával na hřišti.
Přesně. S Michalem se známe dlouhé roky, bývá zvykem, že se jednou za čas potkáme u kafe a probíráme spolu věci ohledně hokejbalu i mimo něj, takže zrovna tenhle kontakt už proběhl.
V červenci je asi ještě brzo vyhlašovat nějaké ambice, ale přece jen – na Kladno musíte přicházet jen s těmi nejvyššími, ne?
Pokud by tady byla vize, kdy by se řeklo, že tady osm let budeme budovat nějaké mužstvo, tak bych sem nešel. Přicházím s ambicí bojovat o titul. Už letos Kladnu moc nechybělo. Kert Park ve finále ukázal hráče s X-factorem, hráče, kteří v rozhodujících momentech řešili situace lépe, ale propastný výkonnostní rozdíl tam určitě nebyl a já nemůžu přijít s jiným cílem než získat titul.
S jakým budete pracovat kádrem? Osa by měla zůstat neměnná, ale už na jaře byl tým sužovaný zraněními docela úzký. Uvažujete o doplnění?
Intenzivně to řešíme. V tuto chvíli je tým oproti play off šest lidí v mínusu, což je poměrně hodně. Na jaře to třeba může být jinak, ale momentálně odcházejí hráči, kteří si plní hokejové povinnosti, Milana Schnaubelta nadlouho vyřadí disciplinární trest. Z hlavy vám všechna jména neřeknu, ale rozhodně nějaké ztráty budeme počítat a na těch postech, kde nás tlačí bota, se pokusíme tým doplnit. Jak to dopadne, to zatím nevíme. Když se zadaří, tak super, když ne, cíle se nemění, protože kádr tady je pořád dost silný.
Kdy se tým poprvé sejde ke společné přípravě?
Přípravu zahájíme, jak je na Kladně zvykem, 1. srpna. Příští týden se budu scházet s Jardou Procházkou, vypracujeme si nějaký přesný plán. Na Kladně je hodně sportovišť, a tím i možností, takže si myslím, že příprava bude pestrá.
Nedávno jste coby asistent trenéra přivezl z mistrovství světa v Kanadě stříbrnou medaili. Co vám světový šampionát ukázal o směru, jakým se hokejbal ubírá? Je něco, co byste chtěl z mezinárodního pole přenést do klubu?
Především musíme tlačit na herní činnost jednotlivce, protože na mezinárodní úrovni prvních šest týmů nemá hráče, který by byl špatně technicky vybavený. Tam se všechno odehrává v obrovském tempu a myslím, že zápasy byly také mnohdy ještě tvrdší, než jsou u nás v extralize. Takový je trend špičkového hokejbalu, který bych rád hrál: šikovnost, rychlost a tvrdost.