Dlouho vedl hokejbalisty Kladna v extralize někdejší hokejový internacionál Drahomír Kadlec a letos v létě klub vsadil na podobnou personu z hokejového prostředí. Miroslav Mach převzal A mužstvo mužů přece jen s hokejbalovými zkušenostmi, protože tenhle sport jako mladý sám doplňkově hrával a loni působil u juniorky HBC. K ruce si vzal Michala Dědiče, jenž v klubu roky s úspěchem hrál a patří mezi jeho živé legendy. Oba jsou spokojení, Kladno totiž končí půlsezonu mezi nejlepšími na druhém až čtvrtém místě.
Trenére, jak jste to viděl před začátkem sezony vy?
Abych pravdu řekl, tak jsme nečekali, že budeme hrát až takhle nahoře. Mužstvo opustilo dost zkušených hráčů, přišli mladí junioři, takže jsme s Michalem Dědičem uvažovali spíš o šestém až osmém místě. Jsme moc spokojeni, že to tak nedopadlo, že jsme hráli dobře i s nejlepšími mužstvy. Mrzí nás zbytečné ztráty se Svítkovem nebo v Boleslavi, naopak trochu štěstí jsme měli doma s Hostivaří, kdy jsme rozhodli pár vteřin před koncem. Každopádně víme, že i když jsme hráli nad plán, nesmíme usnout na vavřínech.
Co vás na týmu potěšilo během podzimu nejvíc?
Za mě musím pochválit kluky, že tak rychle vstřebali nový herní styl, který jsme jim s Čéďou (Dědičem) zkusili dostat pod kůži. To obvykle nejde hned, ale oni ho pochopili a myslím, že jsme hráli i docela pěkný hokejbal.
A co vás naopak nejvíc zlobilo nebo štvalo?
Není toho moc, ale co nás fakt trápí, to je střílení gólů. Dáváme jich strašně málo, nadřeme se na ně. Někoho s instinktem zabijáka bychom prostě potřebovali. Máme Prochyho (Jaroslava Procházku), ale limitovalo ho zranění.
Vy jste jako hokejista vynikal právě jako střelec, můžete ještě tohle kluky naučit?
Něco se natrénovat dá, ale tohle musí mít hráč v sobě od narození. Úplně naučit to prostě nejde. Ale zase nechci probírat jen tomhle, protože když mluvím o horší koncovce, tak zase obrana celého mužstva je skvělá. A hlavně obětavá. Kluci zblokují taky tři až pět střel za zápas, to je obrovské číslo. K tomu nám skvěle zachytali oba gólmani Gerlich se Štěpánkem. Často nás drželi nad vodou a já si jen přeji, aby tohle mužstvu vydrželo i do jara.
Limitovala vás dost zranění důležitých hráčů, navíc přijdete o operovaného Schnaubelta, jak si poradíte s tímhle?
Něco v plánu samozřejmě máme, ale uvidíme, jaro je ještě dost daleko. Je ale fakt, že zkušená osa mužstva je úzká, a když nám vypadne byť jen jeden hráč, je to znát.
A tak hrají mladí, a dobře, což vás ale i vedení klubu musí docela těšit, ne?
Mládí není zásluha, ale u nás se kluci činili a jsem rád, jak vše ustáli a zvládli. Jsme s nimi spokojeni, prostor dostali. Pochopitelně hlavně při rovnovážných situacích, na ty nerovnovážné ale také dojde, až posbírají víc zkušeností. Mám jasno, že pokud budou takhle poctivě pokračovat, budou dělat pokroky rychle.
Někteří mladí by se mohli zapojit na jaře, po operaci je šikovný Jiří Rod a váš nevlastní syn Marek Daníček je jako opora juniorky Sparty také na play-off tradiční vzpruhou. Budou hrát?
Mohli by. Jirka Rod by snad už měl být pomalu zdráv a do přípravy by mohl naskočit, když ho nic nebude limitovat. Mára (Daníček) může hrát jedině po hokejové sezoně, tak uvidíme, jak bude dlouhá. Každopádně hokejbal má rád stejně jako třeba Adam Kubík. Všechno skvělí kluci i do kabiny, a když budou po sezoně mít zájem a chuť, budou vítáni.
Jaká bude zimní příprava, dáte opět prostor k jejím vedení jednomu z hráčů Petru Adamovi?
Určitě dáme, protože přípravu má skvělou, výživnou a kluci si ji pochvalují. Možná dokonce budeme chtít, aby Petr klukům ještě malinko víc naložil (úsměv). Chceme být na jaro stoprocentně nachystaní, konkurence je silná.
