PLZEŇ 5
:
6 ss KLADNO

VÍTĚZSTVÍ NA NÁJEZDY V PLZNI ANEB CERVANTESOVĚ KOMEDII NAVZDORY

přečteno 909x

Po vzoru dona Quijota zápasil kladenský Alpiq na západě Čech s větrnými mlýny. Narozdíl od smutného hrdiny Cervantesova humoristického románu však Kladeňáci z bojiště odcházeli vítězně. Nezabránilo jim v tom ani 11 (slovy jedenáct) vyloučení. Nakonec slavili výhru 6:5 po samostatných nájezdech.

Borci s rysem na prsou vstoupili do utkání znamenitě. Ačkoli od nich dosud Štěstěna často odvracela tvář, v Plzni byla velmi přívětivá. Na co modrobílí sáhli, vzkvétalo. Brankový účet utkání otevřel už na samém začátku druhé minuty Matěj Hudec, který se nejlépe zorientoval v prostoru mezi kruhy a nasměroval balonek mezi Hrubého nohy – 0:1. Netrvalo dlouho a radost na kladenské střídačce zavládla podruhé. Prokop po svižné akci našel před odkrytou klecí opuštěného Patyka, jemuž nezbylo než skórovat a poděkovat za milimetrový pas – 0:2. Ačkoli byl obraz hry dosud poměrně vyrovnaný, pohled na světelnou tabuli tomu na konci třinácté minuty neodpovídal. Tehdy totiž Patyk rozvlnil síť za Hrubého zády podruhé a celkově svému týmu vystřelil ošidný tříbrankový trhák – 0:3.

Do druhého dějství vstupovali plzeňští mečouni se Šuhajem v brance a podpořeni dvojnásobnou početní výhodou. I díky skvělému zásahu Keimara ji však využít nedokázali. Další vyloučení se už Kladnu stalo osudným. Šmucerovu dělovku ještě kladenský brankář vyrazil, ovšem na Vlasákovu dorážku již nedosáhl – 1:3. Využitou přesilovkou však poté odpověděli i hosté. Arlt na modré čáře naznačil golfový úder a střílenou přihrávkou přes osu hřiště našel ideálně postaveného Patyka. Kladenská devětadevadesátka si míček nohou zpracovala a střelou na bližší víko zkompletovala hattrick – 1:4. Přesilovky však byly alfou omegou utkání. Na druhé straně Tománkovo vyloučení po Majerově přihrávce zpoza klece trestal střelou na bližší tyč Kovařík – 2:4. Netrvalo dlouho a Plzeň byla na dostřel. Další přesilovku totiž výstavní dělovkou od modré zužitkoval Šmucer a Kladnu teklo do bot – 3:4. Sotva domácí vstřebali euforii ze vstřelené branky, opět kapitulovali. K využití početní výhody stačilo Bradovi nenápadné nahození ze středního pásma a Kladnu se zase o něco lépe dýchalo – 3:5.

Ve třetí periodě Kladenští zdárně bránili dvoubrankový náskok, aniž by podlehli pasivitě. Ve 38. minutě se však začaly dít věci nevídané. Zápas už tak plný trestů rozhodcovský tandem okořenil odvážným dvojitým vyloučením na straně Alpiqu a Západočeši se mohli těšit z dvouminutové přesilovky pěti proti třem. Krátce poté obdržel modrobílý celek další „odměnu“, tentokrát zcela zaslouženě, za příliš mnoho hráčů na ploše. Takové příležitosti se nedá říct „ne“. Byť to dlouho vypadalo nadějně, nakonec se Plzeň přece radovala. Trojici srdnatě bránících borců už došly síly, brankář Keimar navíc čelil soupeři bez hole, o kterou přišel v souboji. Nakonec se dorážkou do odkryté klece prosadil Tomáš Ulč a domácí ztráceli už jen jeden zásah – 4:5. Odložený trest navíc způsobil, že dvojnásobná přesilovka domácích vesele pokračovala, dokud jí vyrovnávacím zásahem neukončil Majer – 5:5.

Tak se stalo, že se diváci na Košutce dočkali reprízy samostatných nájezdů mezi oběma soupeři. V březnu slavili domácí, tentokrát bylo vše jinak. Pokusem mezi nohy navrátivšího se Hrubého uspěl šikula Jan Prokop, a protože si všichni tři domácí nájezdníci vylámali zuby na Keimarovi, slavil Alpiq, i přes veškerou nepřízeň osudu, zasloužené dva body.

Čtenář snad odpustí, protože redaktor si nemůže odepřít stručný komentář k výkonu arbitrů. Ti totiž průběh utkání, závěrečné pasáže především, znatelně ovlivnili. Nikdo se nesnaží říct, že se tak stalo cíleně, přesto se však nelze zbavit dojmu, že byli Kladenští poškozeni. Soupeři těžko cokoli vyčítat. Nezbývá než sportovně uznat, že se lépe přizpůsobil metru rozhodčích. Ovšem počínání pruhovaných mužů spravedlnosti za stavu 5:3 pro Kladno bylo, řekněme, necitlivé. Odpískat v jeden moment dva diskutabilní „fauly“, to chce kuráž. Aspoň za ní tedy aplaus. Nedlouho předtím pykala i hráčská lavice v situaci, kdy střídající hráč neopustil takzvanou ochrannou zónu a nešlo jej obvinit, že by se nějak vehementně zapojil do hry. Nepřesností však bylo více. Některé z potrestaných zákroků zkrátka postrádaly parametry faulů. Stejně tak není možné popřít, že v jistých momentech byl poškozen i soupeř. Kladno z toho jen vyšlo o něco hůř. V zápase usedlo na trestnou lavici celkem osmnáct hráčů, přitom se nedá říct, že by bylo utkání nějak nečisté. Hrajeme tedy hokejbal, nebo jak to vlastně je? Není lepší nechat hru plynout? Jen malý podnět k zamyšlení…

ALE: Konec dobrý, všechno dobré. Veledůležité dva body z města piva udržely Kladno ve hře o postup do elitní čtveřice. A to se cení.

ŘEKNI O TOM DALŠÍM NA FB ŠIŘ SLÁVU RYSŮ Z KLADNA

JEŠTĚ SI PŘEČTI